Napsali o nás
Datum: 12. 1. 2012
Zdroj: Instinkt
Název: O vzpouře dětí
Strana: 16
Jeho otec je úspěšný a uznávaný neurolog. Máma zase stejně úspěšný plastický chirurg. O tom, že dnes třicetiletý Radomír Taláb i jeho bratr dvojče budou svoje rodiče v kariérách následovat, nikdo nepochyboval. A zpočátku ani oba bratři. Dodnes mají schovanou fotku, když se v deváté třídě základní školy fotili se spolužáky v kostýmech podle toho, jaké povolání chce každý z nich dělat. Oba měli bílé pláště a stetoskopy. Na gymnáziu se také chystali na medicínu a dokonce chodili do přípravného nultého ročníku medicíny na Karlově univerzitě. "Jenže já měl pocit, že jedu autem někam dopředu, ale vůbec ho neřídím. Řídí ho mí rodiče a ono se řítí někam, kam vůbec nechci," vzpomíná dnes spolumajitel úspěšné firmy. Na přijímací zkoušky na medicínu se tak vykašlal a neudělal je. Přesto byl pořád rodinou tlačený do medicíny nebo příbuzných oborů. Začal studovat molekulární biologii. Nechal toho. Po civilní službě absolvoval rok fyzioterapie na Karlově univerzitě a zase toho nechal. "Nešlo to. Pořád jsem jel v autě ve směru udaném svými rodiči. Tak jsem vybral všechny své peníze, proměnil je na tři sta liber, koupil si jednosměrný lístek do Anglie a odjel tam najít sám sebe," vzpomíná. Rodiče o jeho cestě vůbec nevěděli. Přiznal se jim až po měsíci, když mu máma volala, kdy přijede domů. Řekl jí, že nepřijede, protože se vykašlal na školu a hledá si práci v Londýně. Moc velké štěstí přitom neměl. Nakonec skončil s pár librami a jedinou cigaretou. "Seděl jsem v Hyde Parku a brečel nad sebou. A pak jsem si řekl: Buď k sobě tvrdý a začni něco dělat, protože nikdo ti nesliboval, že to budeš mít v životě lehké," vzpomíná dnes ve své kanceláři, kterou má na nejprestižnější pražské adrese – Václavském náměstí. Rozhodl se, že projde celou Oxford Street, vezme za každou kliku každého obchodu, restaurace nebo kavárny a bude hledat práci. Udělal to, ale nikdo mu ji nedal. Nakonec skončil ve slavné kavárně a restauraci v National Portrait Gallery v turistickém centru metropole. "Byl jsem zoufalý, takže jsem manažerce řekl, že budu týden pracovat zadarmo, a když se neosvědčím, tak ať mě pošlou pryč. Vzala mě a po týdnu práce, kdy jsem skutečně nedostal ani penny, mě tam zaměstnali."
Jenže ani v Anglii směr svého života nenašel. Vydělával si sice slušně na živobytí, ale pořád to nebylo to pravé. Po dvou letech se vrátil a zase začal od začátku. Přes inzerát si našel práci ve firmě. Původně měl pracovat jako obchodní zástupce, ale šlo o přímý prodej paušálů pro mobilní operátory. "Strašně jsem se styděl. Schovával jsem se různě za sloupy a nesměle oslovoval procházející lidi. Připadal jsem si hrozně. Nejhorší to pak bylo, když jsme prodávali v obchodním centru v Trutnově. Potkal mě tam můj učitel hudby z LŠU. Ptal se mě, co tam dělám, a já mu zalhal, že čekám na kamarádku. Tak moc jsem se styděl. Všichni ve mně viděli toho kluka, co měl studovat medicínu, má uznávané rodiče, a stal se z něj pouliční prodejce. Máma se to dozvěděla od své staniční sestry. Byla z toho nešťastná. Cítila to, jako bych prodával na ulici kradené zboží nebo něco podobného," říká Radomír Taláb.
Jenže stejně jako v Londýně se i v Česku nakonec dokázal zapřít a vzchopit se. Ve firmě se postupně vypracoval na manažera. Když ale nakoukl dovnitř a zjistil, že firma není zrovna nejsolidnější, naštval se a s bratrem, který také medicínu nakonec nevystudoval, a dalším kamarádem založili společnost Blue Ocean Management. Dnes se jedná o největšího přímého prodejce elektřiny a plynu pro firmy a domácnosti. Firma roste a rodiče díky tomu pochopili, že i když šel svou a hodně trnitou cestou, nakonec se dopracoval k úspěchu. "Táta mi nedávno řekl, že je na mě hrdý. Nejspíš mu nejde o to, že mám spousty zaměstnanců, velké kanceláře a vydělávám slušné peníze, ale že dělám něco, co má smysl. Fandí nám, když vidí, že jsme začali vytvářet konkurenci na trhu energií, a díky tomu musí velké molochy jako ČEZ začít zlevňovat. To, že se ze mě nestal lékař jako oni, už mi rodiče asi odpustili."
Datum: 26. 10. 2011
Zdroj: Ekonom
Název: Jak zabodovat na první dobrou
Strana: 68
Upravený zevnějšek a dochvilnost - to je zásadní.
Radomír Taláb,
jednatel společnosti specializující se na přímý prodej Blue Ocean Management
Zásadní je upravený zevnějšek. Nejdůležitější jsou detaily - vyčištěné boty, oholená tvář, ostříhané nehty... Každý nedostatek může v protějšku vzbudit dojem neserióznosti či lajdáckosti, kterou si okamžitě převede do své představy o spolupráci. Důležitá je dochvilnost a připravenost na jednání. Mám rád sebevědomé lidi, ale ne všeználky. Jednání se snažím vést na neformální bázi. Tajnůstkaření a velký odstup není můj styl. Pět let dělám obchod. Za tu dobu se u mě vyvinul instinkt, díky němuž jsem schopen odhadnout člověka během prvních vteřin. Dále už svůj názor pouze modifikuji. Většinou se nemýlím.
Datum: 20. 9. 2011
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Název: Co říkáte na návrh změn v dohodě o provedení práce
Strana: 8
Radomír Taláb
jednatel Blue Ocean Management
"Máme několik lidí na brigádnických pozicích
Výhoda nové úpravy spočívá v tom, že je můžeme déle zaměstnat, tedy celkem na 300 hodin oproti stávajícím 150. Na druhou stranu tato změna přinese vyšší náklady na brigádníky, což v důsledku může vést k poklesu zájmu zaměstnavatelů o tento typ vztahu, a mladí lidé budou mít tudíž horší možnost sehnat si praxi. Protože se ale naše společnost bez občasné brigádnické výpomoci neobejde, budeme muset změnu akceptovat a přizpůsobit se.
Datum: 19. 5. 2011
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Název: Máte v týmu absolventy? Na jakých postech a za jakou mzdu?
Strana: 2
Radomír Taláb jednatel Blue Ocean Management
Rádi se učí nové věci, jsme s jejich prací spokojeni Absolventi zejména středních škol jsou pro nás přínosem. Máme pro ně dokonce speciální místo. Nedávno jsme řadu z nich přijali do obchodního oddělení na pozici kreativní obchodní konzultant. Nástupní plat se pohybuje kolem 18 tisíc korun čistého měsíčně. S jejich prací jsme obvykle spokojeni, což dokazuje fakt, že se často posouvají na vyšší pozice. Jsou ochotní učit se novým věcem, jsou přizpůsobiví, mají chuť do práce. I když zpočátku potřebují pomoci se zvýšením sebevědomí a zdokonalením komunikačních dovedností, díky našemu školicímu systému vše zvládnou. Oproti zkušenějším zaměstnancům bývají úzkostnější, ale ostych rychle ztrácejí. Podle našich zkušeností je nejlepším lékem na pracovní stres důvěra v jejich schopnosti. Když cítí, že s nimi počítáme, jejich pracovní výsledky se zlepšují.
